Adhyāya 1 · Brāhmaṇa 1
The Horse Sacrifice · Cosmic Symbolism
1.1.1
Bṛhadāraṇyaka_1.1.1
Devanāgarī
उषा वा अश्वस्य मेध्यस्य शिरः । सूर्यश्चक्षुर्वातः प्राणो व्यात्तमग्निर्वैश्वानरः संवत्सर आत्माऽश्वस्य मेध्यस्य । द्यौः पृष्ठमन्तरिक्षमुदरं पृथिवी पाजस्यं दिशः पार्श्वे अवान्तरदिशः पर्शव ऋतवोऽङ्गानि मासाश्चार्धमासाश्च पर्वाण्यहोरात्राणि प्रतिष्ठा नक्षत्राण्यस्थीनि नभो माꣳसान्यूवध्यꣳ सिकताः सिन्धवो गुदा यकृच्च क्लोमानश्च पर्वता ओषधयश्च वनस्पतयश्च लोमान्युद्यन्पूर्वार्धो निम्लोचञ्जघनार्धो यद्विजृम्भते तद्विद्योतते यद्विधूनुते तत्स्तनयति यन्मेहति तद्वर्षति वागेवास्य वाक् ॥ १॥
उषा वा अश्वस्य मेध्यस्य शिरः । सूर्यश्चक्षुर्वातः प्राणो व्यात्तमग्निर्वैश्वानरः संवत्सर आत्माऽश्वस्य मेध्यस्य । द्यौः पृष्ठमन्तरिक्षमुदरं पृथिवी पाजस्यं दिशः पार्श्वे अवान्तरदिशः पर्शव ऋतवोऽङ्गानि मासाश्चार्धमासाश्च पर्वाण्यहोरात्राणि प्रतिष्ठा नक्षत्राण्यस्थीनि नभो माꣳसान्यूवध्यꣳ सिकताः सिन्धवो गुदा यकृच्च क्लोमानश्च पर्वता ओषधयश्च वनस्पतयश्च लोमान्युद्यन्पूर्वार्धो निम्लोचञ्जघनार्धो यद्विजृम्भते तद्विद्योतते यद्विधूनुते तत्स्तनयति यन्मेहति तद्वर्षति वागेवास्य वाक् ॥ १॥
IAST
uṣā vā aśvasya medhyasya śiraḥ | sūryaś cakṣur vātaḥ prāṇo vyāttam agnir vaiśvānaraḥ saṃvatsara ātmāśvasya medhyasya | dyauḥ pṛṣṭham antarikṣam udaraṃ pṛthivī pājasyaṃ diśaḥ pārśve avāntaradiśaḥ parśava ṛtavo 'ṅgāni māsāś cārdhamāsāś ca parvāṇy ahorātrāṇi pratiṣṭhā nakṣatrāṇy asthīni nabho māṃsāny ūvadhyaṃ sikatāḥ sindhavo gudā yakṛc ca klomānaś ca parvatā oṣadhayaś ca vanaspatayaś ca lomāny udyan pūrvārdho nimlocañ jaghanārdho yad vijṛmbhate tad vidyotate yad vidhūnute tat stanayati yan mehati tad varṣati vāg evāsya vāk ||
uṣā vā aśvasya medhyasya śiraḥ | sūryaś cakṣur vātaḥ prāṇo vyāttam agnir vaiśvānaraḥ saṃvatsara ātmāśvasya medhyasya | dyauḥ pṛṣṭham antarikṣam udaraṃ pṛthivī pājasyaṃ diśaḥ pārśve avāntaradiśaḥ parśava ṛtavo 'ṅgāni māsāś cārdhamāsāś ca parvāṇy ahorātrāṇi pratiṣṭhā nakṣatrāṇy asthīni nabho māṃsāny ūvadhyaṃ sikatāḥ sindhavo gudā yakṛc ca klomānaś ca parvatā oṣadhayaś ca vanaspatayaś ca lomāny udyan pūrvārdho nimlocañ jaghanārdho yad vijṛmbhate tad vidyotate yad vidhūnute tat stanayati yan mehati tad varṣati vāg evāsya vāk ||
Adhyāya 1 · Brāhmaṇa 2
Creation from Death
1.2.1
Bṛhadāraṇyaka_1.2.1
Devanāgarī
नैवेह किंचनाग्र आसीन् मृत्युनैवेदमावृतमासीदशनाययाऽशनाया हि मृत्युस्तन्मनोऽकुरुताऽऽत्मन्वी स्यामिति । सोऽर्चन्नचरत् तस्यार्चत आपोऽजायन्तार्चते वै मे कमभूदिति । तदेवार्क्यस्यार्कत्वम् । कꣳ ह वा अस्मै भवति य एवमेतदर्कस्यार्कत्वं वेद ॥ १॥
नैवेह किंचनाग्र आसीन् मृत्युनैवेदमावृतमासीदशनाययाऽशनाया हि मृत्युस्तन्मनोऽकुरुताऽऽत्मन्वी स्यामिति । सोऽर्चन्नचरत् तस्यार्चत आपोऽजायन्तार्चते वै मे कमभूदिति । तदेवार्क्यस्यार्कत्वम् । कꣳ ह वा अस्मै भवति य एवमेतदर्कस्यार्कत्वं वेद ॥ १॥
IAST
naiveha kiṃcanāgra āsīn mṛtyunāivedam āvṛtam āsīd aśanayāyāśanayā hi mṛtyus tan mano 'kurutātmānvī syām iti | so 'rcann acarat tasyārcata āpo 'jāyantārcate vai me kam abhūd iti | tad evārkyasyārkatvam | kaṃ ha vā asmai bhavati ya evam etad arkasya arkatvaṃ veda ||
naiveha kiṃcanāgra āsīn mṛtyunāivedam āvṛtam āsīd aśanayāyāśanayā hi mṛtyus tan mano 'kurutātmānvī syām iti | so 'rcann acarat tasyārcata āpo 'jāyantārcate vai me kam abhūd iti | tad evārkyasyārkatvam | kaṃ ha vā asmai bhavati ya evam etad arkasya arkatvaṃ veda ||
Adhyāya 1 · Brāhmaṇa 3
The Contest of the Senses · The Supreme Breath
1.3.1
Bṛhadāraṇyaka_1.3.1
Devanāgarī
द्वया ह प्राजापत्या देवाश्चासुराश्च । ततः कानीयसा एव देवा ज्यायसा असुरास्त एषु लोकेष्वस्पर्धन्त । ते ह देवा ऊचुर्हन्तासुरान्यज्ञ उद्गीथेनात्ययामेति ॥ १॥
द्वया ह प्राजापत्या देवाश्चासुराश्च । ततः कानीयसा एव देवा ज्यायसा असुरास्त एषु लोकेष्वस्पर्धन्त । ते ह देवा ऊचुर्हन्तासुरान्यज्ञ उद्गीथेनात्ययामेति ॥ १॥
IAST
dvayā ha prājāpatyā devāś cāsurāś ca | tataḥ kānīyasā eva devā jyāyasā asurās te eṣu lokeṣv aspardhanta | te ha devā ūcur hantāsurān yajña udgīthenātyayāmeti ||
dvayā ha prājāpatyā devāś cāsurāś ca | tataḥ kānīyasā eva devā jyāyasā asurās te eṣu lokeṣv aspardhanta | te ha devā ūcur hantāsurān yajña udgīthenātyayāmeti ||
1.3.7
Bṛhadāraṇyaka_1.3.7 · Victory of Prāṇa
Devanāgarī
अथ हेममासन्यं प्राणमूचुस्त्वं न उद्गायेति । तथेति । तेभ्य एष प्राण उदगायत् ते विदुरनेन वै न उद्गात्राऽत्येष्यन्तीति । तमभिद्रुत्य पाप्मनाविध्यन् । स यथाश्मानमृत्वा लोष्टो विध्वꣳसेतैवꣳ हैव विध्वꣳसमाना विष्वञ्चो विनेशुस्ततो देवा अभवन् पराऽसुराः । भवत्यात्मना पराऽस्य द्विषन्भ्रातृव्यो भवति य एवं वेद ॥ ७॥
अथ हेममासन्यं प्राणमूचुस्त्वं न उद्गायेति । तथेति । तेभ्य एष प्राण उदगायत् ते विदुरनेन वै न उद्गात्राऽत्येष्यन्तीति । तमभिद्रुत्य पाप्मनाविध्यन् । स यथाश्मानमृत्वा लोष्टो विध्वꣳसेतैवꣳ हैव विध्वꣳसमाना विष्वञ्चो विनेशुस्ततो देवा अभवन् पराऽसुराः । भवत्यात्मना पराऽस्य द्विषन्भ्रातृव्यो भवति य एवं वेद ॥ ७॥
IAST
atha hemam āsanyaṃ prāṇam ūcus tvaṃ na udgāyeti | tatheti | tebhya eṣa prāṇa udagāyat | te vidur anena vai na udgātrātyeṣyantīti | tam abhidrutya pāpmanāvidhyan | sa yathāśmānam ṛtvā loṣṭo vidhvaṃsetaivaṃ haiva vidhvaṃsamānā viṣvañco vineśus | tato devā abhavan parāsurāḥ | bhavaty ātmanā parā 'sya dviṣan bhrātṛvyo bhavati ya evaṃ veda ||
atha hemam āsanyaṃ prāṇam ūcus tvaṃ na udgāyeti | tatheti | tebhya eṣa prāṇa udagāyat | te vidur anena vai na udgātrātyeṣyantīti | tam abhidrutya pāpmanāvidhyan | sa yathāśmānam ṛtvā loṣṭo vidhvaṃsetaivaṃ haiva vidhvaṃsamānā viṣvañco vineśus | tato devā abhavan parāsurāḥ | bhavaty ātmanā parā 'sya dviṣan bhrātṛvyo bhavati ya evaṃ veda ||
Adhyāya 1 · Brāhmaṇa 4
The Creation of the Ātman
1.4.1
Bṛhadāraṇyaka_1.4.1 · Ātman Alone
Devanāgarī
आत्मैवेदमग्र आसीत्पुरुषविधः । सोऽनुवीक्ष्य नान्यदात्मनोऽपश्यत् । सोऽहमस्मीत्यग्रे व्याहरत् । ततोऽहं नामाभवत् । तस्मादप्येतर्ह्यामन्त्रितोऽहमयमित्येवाग्र उक्त्वाथान्यन्नाम प्रब्रूते यदस्य भवति । स यथापूर्वमस्मात्सर्वस्माद्व्युष्टादग्निरजायत । अथ यदस्मात्सर्वस्माद्व्युष्टादग्निरजायत तदस्याग्नित्वम् । स एष लोकानामभ्यतपत्तेभ्योऽभितप्तेभ्यस्त्रयीं विद्यां रसꣳ सर्वं निरवर्तयत् । सैषा त्रयी विद्या त्रय्येव विद्या त्रयी विद्या ॥ १॥
आत्मैवेदमग्र आसीत्पुरुषविधः । सोऽनुवीक्ष्य नान्यदात्मनोऽपश्यत् । सोऽहमस्मीत्यग्रे व्याहरत् । ततोऽहं नामाभवत् । तस्मादप्येतर्ह्यामन्त्रितोऽहमयमित्येवाग्र उक्त्वाथान्यन्नाम प्रब्रूते यदस्य भवति । स यथापूर्वमस्मात्सर्वस्माद्व्युष्टादग्निरजायत । अथ यदस्मात्सर्वस्माद्व्युष्टादग्निरजायत तदस्याग्नित्वम् । स एष लोकानामभ्यतपत्तेभ्योऽभितप्तेभ्यस्त्रयीं विद्यां रसꣳ सर्वं निरवर्तयत् । सैषा त्रयी विद्या त्रय्येव विद्या त्रयी विद्या ॥ १॥
IAST
ātmaivedam agra āsīt puruṣavidhaḥ | so 'nuvīkṣya nānyad ātmano 'paśyat | so 'ham asmīty agre vyāharat | tato 'haṃ nāmābhavat | tasmād apy etarhy āmantrito 'ham ayam ity evāgra uktvāthānyan nāma prabrūte yad asya bhavati | sa yathāpūrvam asmāt sarvasmād vyuṣṭād agnir ajāyata | atha yad asmāt sarvasmād vyuṣṭād agnir ajāyata tad asyāgnitvam | sa eṣa lokānām abhyatapat tebhyo 'bhitaptebhyas trayīṃ vidyāṃ rasaṃ sarvaṃ niravartayat | saiṣā trayī vidyā trayy eva vidyā trayī vidyā ||
ātmaivedam agra āsīt puruṣavidhaḥ | so 'nuvīkṣya nānyad ātmano 'paśyat | so 'ham asmīty agre vyāharat | tato 'haṃ nāmābhavat | tasmād apy etarhy āmantrito 'ham ayam ity evāgra uktvāthānyan nāma prabrūte yad asya bhavati | sa yathāpūrvam asmāt sarvasmād vyuṣṭād agnir ajāyata | atha yad asmāt sarvasmād vyuṣṭād agnir ajāyata tad asyāgnitvam | sa eṣa lokānām abhyatapat tebhyo 'bhitaptebhyas trayīṃ vidyāṃ rasaṃ sarvaṃ niravartayat | saiṣā trayī vidyā trayy eva vidyā trayī vidyā ||
1.4.10
Bṛhadāraṇyaka_1.4.10 · Brahman
Devanāgarī
ब्रह्म वा इदमग्र आसीत् । तदात्मानमेवावेत् । अहं ब्रह्मास्मीति । तस्मात्तत्सर्वमभवत् । तद्यो यो देवानां प्रत्यबुध्यत स एव तदभवत् । तथर्षीणां तथा मनुष्याणाम् । तद्धैतत्पश्यन्नृषिर्वामदेवः प्रतिपेदे । अहं मनुरभवं सूर्यश्चेति । तदिदमप्येतर्हि य एवं वेद । अहं ब्रह्मास्मीति स इदं सर्वं भवति । तस्य ह न देवाश्चनाभूत्या ईशते । आत्मा ह्येषां स भवति । अथ यो अन्यां देवतामुपास्तेऽन्योऽसावन्योऽहमस्मीति न स वेद । यथा पशुरेवं स देवानाम् । यथा ह वै बहवः पशवो मनुष्यं भुञ्ज्युरेवमेकैकः पुरुषो देवान् भुनक्ति । एकस्मिन्नेव पशावादीयमानेऽप्रियं भवति किमु बहुषु । तस्माद्येषां तन्न प्रियं यद्येतन्मनुष्या विद्युः ॥ १०॥
ब्रह्म वा इदमग्र आसीत् । तदात्मानमेवावेत् । अहं ब्रह्मास्मीति । तस्मात्तत्सर्वमभवत् । तद्यो यो देवानां प्रत्यबुध्यत स एव तदभवत् । तथर्षीणां तथा मनुष्याणाम् । तद्धैतत्पश्यन्नृषिर्वामदेवः प्रतिपेदे । अहं मनुरभवं सूर्यश्चेति । तदिदमप्येतर्हि य एवं वेद । अहं ब्रह्मास्मीति स इदं सर्वं भवति । तस्य ह न देवाश्चनाभूत्या ईशते । आत्मा ह्येषां स भवति । अथ यो अन्यां देवतामुपास्तेऽन्योऽसावन्योऽहमस्मीति न स वेद । यथा पशुरेवं स देवानाम् । यथा ह वै बहवः पशवो मनुष्यं भुञ्ज्युरेवमेकैकः पुरुषो देवान् भुनक्ति । एकस्मिन्नेव पशावादीयमानेऽप्रियं भवति किमु बहुषु । तस्माद्येषां तन्न प्रियं यद्येतन्मनुष्या विद्युः ॥ १०॥
IAST
brahma vā idam agra āsīt | tad ātmānam evāvet | ahaṃ brahmāsmīti | tasmāt tat sarvam abhavat | tad yo yo devānāṃ pratyabudhyata sa eva tad abhavat | tatharṣīṇāṃ tathā manuṣyāṇām | tad dhaithat paśyann ṛṣir vāmadevaḥ pratipede | ahaṃ manur abhavaṃ sūryaś ceti | tad idam apy etarhi ya evaṃ veda | ahaṃ brahmāsmīti sa idaṃ sarvaṃ bhavati | tasya ha na devāś canābhūtyā īśate | ātmā hy eṣāṃ sa bhavati | atha yo anyāṃ devatām upāste 'nyo 'sāv anyo 'ham asmīti na sa veda | yathā paśur evaṃ sa devānām | yathā ha vai bahavaḥ paśavo manuṣyaṃ bhuñjyur evam ekaikaḥ puruṣo devān bhunakti | ekasminn eva paśāv ādīyamāne 'priyaṃ bhavati kimu bahuṣu | tasmād yeṣāṃ tan na priyaṃ yad yetan manuṣyā vidyuḥ ||
brahma vā idam agra āsīt | tad ātmānam evāvet | ahaṃ brahmāsmīti | tasmāt tat sarvam abhavat | tad yo yo devānāṃ pratyabudhyata sa eva tad abhavat | tatharṣīṇāṃ tathā manuṣyāṇām | tad dhaithat paśyann ṛṣir vāmadevaḥ pratipede | ahaṃ manur abhavaṃ sūryaś ceti | tad idam apy etarhi ya evaṃ veda | ahaṃ brahmāsmīti sa idaṃ sarvaṃ bhavati | tasya ha na devāś canābhūtyā īśate | ātmā hy eṣāṃ sa bhavati | atha yo anyāṃ devatām upāste 'nyo 'sāv anyo 'ham asmīti na sa veda | yathā paśur evaṃ sa devānām | yathā ha vai bahavaḥ paśavo manuṣyaṃ bhuñjyur evam ekaikaḥ puruṣo devān bhunakti | ekasminn eva paśāv ādīyamāne 'priyaṃ bhavati kimu bahuṣu | tasmād yeṣāṃ tan na priyaṃ yad yetan manuṣyā vidyuḥ ||
Adhyāya 1 · Brāhmaṇa 5
The Chain of Being
1.5.1
Bṛhadāraṇyaka_1.5.1
Devanāgarī
अथातो धर्मजिज्ञासा । धर्मो ह्येवैष आत्मा । योऽयं विज्ञानमयः प्राणेषु । तं धर्मं विदित्वा नातिवदेत् ॥ १॥
अथातो धर्मजिज्ञासा । धर्मो ह्येवैष आत्मा । योऽयं विज्ञानमयः प्राणेषु । तं धर्मं विदित्वा नातिवदेत् ॥ १॥
IAST
athāto dharmajijñāsā | dharmo hy evaiṣa ātmā | yo 'yaṃ vijñānamayaḥ prāṇeṣu | taṃ dharmaṃ viditvā nātivadet ||
athāto dharmajijñāsā | dharmo hy evaiṣa ātmā | yo 'yaṃ vijñānamayaḥ prāṇeṣu | taṃ dharmaṃ viditvā nātivadet ||
Adhyāya 1 · Brāhmaṇa 6
The Three-fold Reality
1.6.1
Bṛhadāraṇyaka_1.6.1
Devanāgarī
त्रयं वा इदम्—नाम रूपं कर्म; तेषां नाम्नां वागित्येतदेषामुक्थम्, अतो हि सर्वाणि नामान्य् उत्तिष्ठन्ति । एतदेषां साम, एतद्धि सर्वैर्नामभिः समम्; एतदेषां ब्रह्म, एतद्धि सर्वाणि नामानि बिभर्ति ॥ १॥
त्रयं वा इदम्—नाम रूपं कर्म; तेषां नाम्नां वागित्येतदेषामुक्थम्, अतो हि सर्वाणि नामान्य् उत्तिष्ठन्ति । एतदेषां साम, एतद्धि सर्वैर्नामभिः समम्; एतदेषां ब्रह्म, एतद्धि सर्वाणि नामानि बिभर्ति ॥ १॥
IAST
trayaṃ vā idam—nāma rūpaṃ karma; teṣāṃ nāmnāṃ vāg ity etad eṣām uktham, ato hi sarvāṇi nāmāny uttiṣṭhanti | etad eṣāṃ sāma, etad dhi sarvair nāmabhiḥ samam; etad eṣāṃ brahma, etad dhi sarvāṇi nāmāni bibharti ||
trayaṃ vā idam—nāma rūpaṃ karma; teṣāṃ nāmnāṃ vāg ity etad eṣām uktham, ato hi sarvāṇi nāmāny uttiṣṭhanti | etad eṣāṃ sāma, etad dhi sarvair nāmabhiḥ samam; etad eṣāṃ brahma, etad dhi sarvāṇi nāmāni bibharti ||
1.6.3
Bṛhadāraṇyaka_1.6.3 · Immortal Covered by Truth
Devanāgarī
अथ कर्मणामात्मेत्येतदेषामुक्थम्, अतो हि सर्वाणि कर्माण्युत्तिष्ठन्ति; एतदेषां साम, एतद्धि सर्वैः कर्मभिः समम्; एतदेषां ब्रह्म, एतद्धि सर्वाणि कर्माणि बिभर्ति; तदेतत्त्रयं सदेकमयमात्मा, आत्मा एकः सन्नेतत्त्रयम्; तदेतदमृतं सत्येन छन्नम्; प्राणो वा अमृतम्, नामरूपे सत्यम्, ताभ्यामयं प्राणश्छन्नः ॥ ३॥
अथ कर्मणामात्मेत्येतदेषामुक्थम्, अतो हि सर्वाणि कर्माण्युत्तिष्ठन्ति; एतदेषां साम, एतद्धि सर्वैः कर्मभिः समम्; एतदेषां ब्रह्म, एतद्धि सर्वाणि कर्माणि बिभर्ति; तदेतत्त्रयं सदेकमयमात्मा, आत्मा एकः सन्नेतत्त्रयम्; तदेतदमृतं सत्येन छन्नम्; प्राणो वा अमृतम्, नामरूपे सत्यम्, ताभ्यामयं प्राणश्छन्नः ॥ ३॥
IAST
atha karmaṇām ātmā ity etad eṣām uktham, ato hi sarvāṇi karmāṇy uttiṣṭhanti; etad eṣāṃ sāma, etad dhi sarvaiḥ karmabhiḥ samam; etad eṣāṃ brahma, etad dhi sarvāṇi karmāṇi bibharti; tad etat trayaṃ sad ekam ayam ātmā, ātmā ekaḥ sann etat trayam; tad etad amṛtaṃ satyena channam; prāṇo vā amṛtam, nāmarūpe satyam, tābhyām ayaṃ prāṇaś channaḥ ||
atha karmaṇām ātmā ity etad eṣām uktham, ato hi sarvāṇi karmāṇy uttiṣṭhanti; etad eṣāṃ sāma, etad dhi sarvaiḥ karmabhiḥ samam; etad eṣāṃ brahma, etad dhi sarvāṇi karmāṇi bibharti; tad etat trayaṃ sad ekam ayam ātmā, ātmā ekaḥ sann etat trayam; tad etad amṛtaṃ satyena channam; prāṇo vā amṛtam, nāmarūpe satyam, tābhyām ayaṃ prāṇaś channaḥ ||
Adhyāya 2 · Brāhmaṇa 1
Gārgya and Ajātaśatru · The True Prāṇa
2.1.15
Bṛhadāraṇyaka_2.1.15
Devanāgarī
स होवाचाजातशत्रुः प्रतिलोमं चैतद्यद्ब्राह्मणः क्षत्रियमुपेयाद्ब्रह्म मे वक्ष्यतीति । व्येव त्वा ज्ञपयिष्यामीति । तं पाणावादायोत्तस्थौ । तौ ह पुरुषं सुप्तमाजग्मतुस्तमेतैर्नामभिरामन्त्रयांचक्रे बृहन्पाण्डरवासः सोम राजन्निति । स नोत्तस्थौ । तं पाणिनाऽऽपेषं बोधयांचकार । स होत्तस्थौ ॥ १५॥
स होवाचाजातशत्रुः प्रतिलोमं चैतद्यद्ब्राह्मणः क्षत्रियमुपेयाद्ब्रह्म मे वक्ष्यतीति । व्येव त्वा ज्ञपयिष्यामीति । तं पाणावादायोत्तस्थौ । तौ ह पुरुषं सुप्तमाजग्मतुस्तमेतैर्नामभिरामन्त्रयांचक्रे बृहन्पाण्डरवासः सोम राजन्निति । स नोत्तस्थौ । तं पाणिनाऽऽपेषं बोधयांचकार । स होत्तस्थौ ॥ १५॥
IAST
sa hovācājātaśatruḥ pratilomaṃ caitad yad brāhmaṇaḥ kṣatriyam upeyād brahma me vakṣyatīti | vy eva tvā jñapayiṣyāmīti | taṃ pāṇāv ādāyottasthau | tau ha puruṣaṃ suptam ājagmatus tam etair nāmabhir āmantrayāṃcakre bṛhan pāṇḍaravāsaḥ soma rājann iti | sa nottasthau | taṃ pāṇinā 'peṣaṃ bodhayāṃcakāra | sa hottasthau ||
sa hovācājātaśatruḥ pratilomaṃ caitad yad brāhmaṇaḥ kṣatriyam upeyād brahma me vakṣyatīti | vy eva tvā jñapayiṣyāmīti | taṃ pāṇāv ādāyottasthau | tau ha puruṣaṃ suptam ājagmatus tam etair nāmabhir āmantrayāṃcakre bṛhan pāṇḍaravāsaḥ soma rājann iti | sa nottasthau | taṃ pāṇinā 'peṣaṃ bodhayāṃcakāra | sa hottasthau ||
2.1.20
Bṛhadāraṇyaka_2.1.20 · The Spider's Web
Devanāgarī
स यथोर्णनाभिस्तन्तुनोच्चरेद्यथाग्नेः क्षुद्रा विष्फुलिङ्गा व्युच्चरन्त्येवमेवास्मादात्मनः सर्वे प्राणाः सर्वे लोकाः सर्वे देवाः सर्वाणि भूतानि व्युच्चरन्ति । तस्योपनिषत्सत्यस्य सत्यमिति प्राणा वै सत्यं तेषामेष सत्यम् ॥ २०॥
स यथोर्णनाभिस्तन्तुनोच्चरेद्यथाग्नेः क्षुद्रा विष्फुलिङ्गा व्युच्चरन्त्येवमेवास्मादात्मनः सर्वे प्राणाः सर्वे लोकाः सर्वे देवाः सर्वाणि भूतानि व्युच्चरन्ति । तस्योपनिषत्सत्यस्य सत्यमिति प्राणा वै सत्यं तेषामेष सत्यम् ॥ २०॥
IAST
sa yathorṇanābhis tantunoccaret yathā 'gneḥ kṣudrā visphuliṅgā vyuccaranty evam evāsmād ātmanaḥ sarve prāṇāḥ sarve lokāḥ sarve devāḥ sarvāṇi bhūtāni vyuccaranti | tasyopaniṣat satyasya satyam iti prāṇā vai satyaṃ teṣām eṣa satyam ||
sa yathorṇanābhis tantunoccaret yathā 'gneḥ kṣudrā visphuliṅgā vyuccaranty evam evāsmād ātmanaḥ sarve prāṇāḥ sarve lokāḥ sarve devāḥ sarvāṇi bhūtāni vyuccaranti | tasyopaniṣat satyasya satyam iti prāṇā vai satyaṃ teṣām eṣa satyam ||
Adhyāya 2 · Brāhmaṇa 4
Maitreyi-Yājñavalkya Dialogue · Ātman Alone is Dear
2.4.5
Bṛhadāraṇyaka_2.4.5 · Ātman Supreme
Devanāgarī
न वा अरे पत्युः कामाय पतिः प्रियो भवत्यात्मनस्तु कामाय पतिः प्रियो भवति । न वा अरे जायायै कामाय जाया प्रिया भवत्यात्मनस्तु कामाय जाया प्रिया भवति । न वा अरे पुत्राणां कामाय पुत्राः प्रिया भवन्त्यात्मनस्तु कामाय पुत्राः प्रिया भवन्ति । न वा अरे वित्तस्य कामाय वित्तं प्रियं भवत्यात्मनस्तु कामाय वित्तं प्रियं भवति । [...] आत्मा वा अरे द्रष्टव्यः श्रोतव्यो मन्तव्यो निदिध्यासितव्यो मैत्रेयि आत्मनो वा अरे दर्शनेन श्रवणेन मत्या विज्ञानेनेदं सर्वं विदितम् ॥ ५॥
न वा अरे पत्युः कामाय पतिः प्रियो भवत्यात्मनस्तु कामाय पतिः प्रियो भवति । न वा अरे जायायै कामाय जाया प्रिया भवत्यात्मनस्तु कामाय जाया प्रिया भवति । न वा अरे पुत्राणां कामाय पुत्राः प्रिया भवन्त्यात्मनस्तु कामाय पुत्राः प्रिया भवन्ति । न वा अरे वित्तस्य कामाय वित्तं प्रियं भवत्यात्मनस्तु कामाय वित्तं प्रियं भवति । [...] आत्मा वा अरे द्रष्टव्यः श्रोतव्यो मन्तव्यो निदिध्यासितव्यो मैत्रेयि आत्मनो वा अरे दर्शनेन श्रवणेन मत्या विज्ञानेनेदं सर्वं विदितम् ॥ ५॥
IAST
na vā are patyuḥ kāmāya patiḥ priyo bhavaty ātmanas tu kāmāya patiḥ priyo bhavati | na vā are jāyāyai kāmāya jāyā priyā bhavaty ātmanas tu kāmāya jāyā priyā bhavati | na vā are putrāṇāṃ kāmāya putrāḥ priyā bhavanty ātmanas tu kāmāya putrāḥ priyā bhavanti | na vā are vittasya kāmāya vittaṃ priyaṃ bhavaty ātmanas tu kāmāya vittaṃ priyaṃ bhavati | [...] ātmā vā are draṣṭavyaḥ śrotavyo mantavyo nididhyāsitavyo maitreyī | ātmano vā are darśanena śravaṇena matyā vijñānenedaṃ sarvaṃ viditam ||
na vā are patyuḥ kāmāya patiḥ priyo bhavaty ātmanas tu kāmāya patiḥ priyo bhavati | na vā are jāyāyai kāmāya jāyā priyā bhavaty ātmanas tu kāmāya jāyā priyā bhavati | na vā are putrāṇāṃ kāmāya putrāḥ priyā bhavanty ātmanas tu kāmāya putrāḥ priyā bhavanti | na vā are vittasya kāmāya vittaṃ priyaṃ bhavaty ātmanas tu kāmāya vittaṃ priyaṃ bhavati | [...] ātmā vā are draṣṭavyaḥ śrotavyo mantavyo nididhyāsitavyo maitreyī | ātmano vā are darśanena śravaṇena matyā vijñānenedaṃ sarvaṃ viditam ||
2.4.14
Bṛhadāraṇyaka_2.4.14 · One Lump of Clay
Devanāgarī
स यथा सोम्यैकेन मृद्पिण्डेन सर्वं मृन्मयं विज्ञातं स्याद्वाचारम्भणं विकारो मृत्तिकेत्येव सत्यम् । एवं वा अरे आत्मा विज्ञातव्यः ॥ १४॥
स यथा सोम्यैकेन मृद्पिण्डेन सर्वं मृन्मयं विज्ञातं स्याद्वाचारम्भणं विकारो मृत्तिकेत्येव सत्यम् । एवं वा अरे आत्मा विज्ञातव्यः ॥ १४॥
IAST
sa yathā somyaikena mṛtpiṇḍena sarvaṃ mṛṇmayaṃ vijñātaṃ syād vācārambhaṇaṃ vikāro mṛttikety eva satyam | evaṃ vā are ātmā vijñātavyaḥ ||
sa yathā somyaikena mṛtpiṇḍena sarvaṃ mṛṇmayaṃ vijñātaṃ syād vācārambhaṇaṃ vikāro mṛttikety eva satyam | evaṃ vā are ātmā vijñātavyaḥ ||
Adhyāya 3 · Brāhmaṇa 1
Janaka's Court · Yājñavalkya and the Thousand Cows
3.1.1
Bṛhadāraṇyaka_3.1.1 · The Challenge
Devanāgarī
जनको ह वैदेहो बहुदक्षिणेन यज्ञेनेजे । तत्र ह कुरुपाञ्चालानां ब्राह्मणा अभिसमेता आसुः । तम्ह जनको वैदेहोऽनुवादः पप्रच्छ । कतमो नु भगवन्तो ब्राह्मणोऽनूचानतम इति । ते ह ब्राह्मणा न दधिरे । अथ ह जनकः सहस्रं गावां न्यवर्तयत । तासां शृङ्गयोर्हेम्ना पादाः प्रातिपादिता आसन् । तान्होवाच ब्राह्मणा यो वो ब्रह्मिष्ठतमः स एता गा उदजतामिति । ते ह ब्राह्मणा न दधिरे । अथ ह याज्ञवल्क्यः स्वशिष्य उवाचैताः सोम्य उदजयेति । [...] तद्धैते विदुर्याज्ञवल्क्योऽयं ब्रह्मिष्ठ इति ॥ १॥
जनको ह वैदेहो बहुदक्षिणेन यज्ञेनेजे । तत्र ह कुरुपाञ्चालानां ब्राह्मणा अभिसमेता आसुः । तम्ह जनको वैदेहोऽनुवादः पप्रच्छ । कतमो नु भगवन्तो ब्राह्मणोऽनूचानतम इति । ते ह ब्राह्मणा न दधिरे । अथ ह जनकः सहस्रं गावां न्यवर्तयत । तासां शृङ्गयोर्हेम्ना पादाः प्रातिपादिता आसन् । तान्होवाच ब्राह्मणा यो वो ब्रह्मिष्ठतमः स एता गा उदजतामिति । ते ह ब्राह्मणा न दधिरे । अथ ह याज्ञवल्क्यः स्वशिष्य उवाचैताः सोम्य उदजयेति । [...] तद्धैते विदुर्याज्ञवल्क्योऽयं ब्रह्मिष्ठ इति ॥ १॥
IAST
janako ha vaideho bahudakṣiṇena yajñeneje | tatra ha kurupāñcālānāṃ brāhmaṇā abhisametā āsuḥ | tam ha janako vaideho 'nuvādaḥ papraccha | katamo nu bhagavanto brāhmaṇo 'nūcānatama iti | te ha brāhmaṇā na dadhire | atha ha janakaḥ sahasraṃ gāvāṃ nyavartayata | tāsāṃ śṛṅgayor hemnā pādāḥ prātipāditā āsan | tān hovāca brāhmaṇā yo vo brahmiṣṭhatamaḥ sa etā gā udajatām iti | te ha brāhmaṇā na dadhire | atha ha yājñavalkyaḥ svaśiṣya uvācaitāḥ somya udajayeti | [...] tad dhaite vidur yājñavalkyo 'yaṃ brahmiṣṭha iti ||
janako ha vaideho bahudakṣiṇena yajñeneje | tatra ha kurupāñcālānāṃ brāhmaṇā abhisametā āsuḥ | tam ha janako vaideho 'nuvādaḥ papraccha | katamo nu bhagavanto brāhmaṇo 'nūcānatama iti | te ha brāhmaṇā na dadhire | atha ha janakaḥ sahasraṃ gāvāṃ nyavartayata | tāsāṃ śṛṅgayor hemnā pādāḥ prātipāditā āsan | tān hovāca brāhmaṇā yo vo brahmiṣṭhatamaḥ sa etā gā udajatām iti | te ha brāhmaṇā na dadhire | atha ha yājñavalkyaḥ svaśiṣya uvācaitāḥ somya udajayeti | [...] tad dhaite vidur yājñavalkyo 'yaṃ brahmiṣṭha iti ||
3.1.2
Bṛhadāraṇyaka_3.1.2 · Ātman as Light
Devanāgarī
[...] अथ ह पप्रच्छ याज्ञवल्क्यं यत्प्राग्दिशोऽस्मात्सर्वस्मात्प्राग्दिशः स्यात्तत्किं ज्योतिरित्यग्निरेव ज्योतिः सम्राडिति होवाच । अथ यदग्नौ शाम्यत्यथ किं ज्योतिरित्यादित्य एव ज्योतिः सम्राडिति होवाच । अथ यदादित्ये शाम्यत्यथ किं ज्योतिरित्यचन्द्रमा एव ज्योतिः सम्राडिति होवाच । अथ यच्चन्द्रमसि शाम्यत्यथ किं ज्योतिरित्यग्निरेव ज्योतिः सम्राडिति होवाच । अथ यदग्नौ शाम्यत्यथ किं ज्योतिरित्यात्मैव ज्योतिः सम्राडिति होवाच । आत्मनैवायं ज्योतिषास्ते पल्ययते कर्म कुरुते पल्ययते कर्म कुरुते विपल्येतीति ॥ २॥
[...] अथ ह पप्रच्छ याज्ञवल्क्यं यत्प्राग्दिशोऽस्मात्सर्वस्मात्प्राग्दिशः स्यात्तत्किं ज्योतिरित्यग्निरेव ज्योतिः सम्राडिति होवाच । अथ यदग्नौ शाम्यत्यथ किं ज्योतिरित्यादित्य एव ज्योतिः सम्राडिति होवाच । अथ यदादित्ये शाम्यत्यथ किं ज्योतिरित्यचन्द्रमा एव ज्योतिः सम्राडिति होवाच । अथ यच्चन्द्रमसि शाम्यत्यथ किं ज्योतिरित्यग्निरेव ज्योतिः सम्राडिति होवाच । अथ यदग्नौ शाम्यत्यथ किं ज्योतिरित्यात्मैव ज्योतिः सम्राडिति होवाच । आत्मनैवायं ज्योतिषास्ते पल्ययते कर्म कुरुते पल्ययते कर्म कुरुते विपल्येतीति ॥ २॥
IAST
[...] atha ha papraccha yājñavalkyaṃ yat prāg diśo 'smāt sarvasmāt prāg diśaḥ syāt tat kiṃ jyotir ity agnir eva jyotiḥ samrāḍ iti hovāca | atha yad agnau śāmyaty atha kiṃ jyotir ity āditya eva jyotiḥ samrāḍ iti hovāca | atha yad āditye śāmyaty atha kiṃ jyotir ity candramā eva jyotiḥ samrāḍ iti hovāca | atha yac candramasi śāmyaty atha kiṃ jyotir ity agnir eva jyotiḥ samrāḍ iti hovāca | atha yad agnau śāmyaty atha kiṃ jyotir ity ātmā eva jyotiḥ samrāḍ iti hovāca | ātmanāivāyaṃ jyotiṣāste palyayate karma kurute palyayate karma kurute vipalyetīti ||
[...] atha ha papraccha yājñavalkyaṃ yat prāg diśo 'smāt sarvasmāt prāg diśaḥ syāt tat kiṃ jyotir ity agnir eva jyotiḥ samrāḍ iti hovāca | atha yad agnau śāmyaty atha kiṃ jyotir ity āditya eva jyotiḥ samrāḍ iti hovāca | atha yad āditye śāmyaty atha kiṃ jyotir ity candramā eva jyotiḥ samrāḍ iti hovāca | atha yac candramasi śāmyaty atha kiṃ jyotir ity agnir eva jyotiḥ samrāḍ iti hovāca | atha yad agnau śāmyaty atha kiṃ jyotir ity ātmā eva jyotiḥ samrāḍ iti hovāca | ātmanāivāyaṃ jyotiṣāste palyayate karma kurute palyayate karma kurute vipalyetīti ||
3.1.4
Bṛhadāraṇyaka_3.1.4 · Lump of Salt
Devanāgarī
[...] तद्यथा सैन्धवघनोऽनन्तरोऽबाह्यः कृत्स्नो रसघन एव । एवमेवायमात्माऽनन्तरोऽबाह्यः कृत्स्नः प्रज्ञानघन एव । एष आत्मा सर्वान्तरः ॥ ४॥
[...] तद्यथा सैन्धवघनोऽनन्तरोऽबाह्यः कृत्स्नो रसघन एव । एवमेवायमात्माऽनन्तरोऽबाह्यः कृत्स्नः प्रज्ञानघन एव । एष आत्मा सर्वान्तरः ॥ ४॥
IAST
[...] tad yathā saindhavaghanā 'nantaro 'bāhyaḥ kṛtsno rasaghana eva | evam evāyam ātmā 'nantaro 'bāhyaḥ kṛtsnaḥ prajñānaghana eva | eṣa ātmā sarvāntaraḥ ||
[...] tad yathā saindhavaghanā 'nantaro 'bāhyaḥ kṛtsno rasaghana eva | evam evāyam ātmā 'nantaro 'bāhyaḥ kṛtsnaḥ prajñānaghana eva | eṣa ātmā sarvāntaraḥ ||
Adhyāya 3 · Brāhmaṇa 9
Vidagdha Śākalya's Challenge · How Many Gods?
3.9.1
Bṛhadāraṇyaka_3.9.1 · 3,306 to One
Devanāgarī
अथ हैनं विदग्धः शाकल्यः पप्रच्छ कति देवा याज्ञवल्क्येति । स हैतयैव निविदा प्रतिपेदे यावन्तो वैश्वदेवस्य निविद्युच्यन्ते । त्रयश्च त्री च शता त्रयश्च त्री च सहस्रेति । ओमिति होवाच । कत्येव देवा याज्ञवल्क्येति । त्रयस्त्रिंशदिति । ओमिति होवाच । कत्येव देवा याज्ञवल्क्येति । षडिति । [...] कत्येव देवा याज्ञवल्क्येति । एक इति ॥
अथ हैनं विदग्धः शाकल्यः पप्रच्छ कति देवा याज्ञवल्क्येति । स हैतयैव निविदा प्रतिपेदे यावन्तो वैश्वदेवस्य निविद्युच्यन्ते । त्रयश्च त्री च शता त्रयश्च त्री च सहस्रेति । ओमिति होवाच । कत्येव देवा याज्ञवल्क्येति । त्रयस्त्रिंशदिति । ओमिति होवाच । कत्येव देवा याज्ञवल्क्येति । षडिति । [...] कत्येव देवा याज्ञवल्क्येति । एक इति ॥
IAST
atha hainaṃ vidagdhaḥ śākalyaḥ papraccha kati devā yājñavalkyeti | sa haitayaiva nividā pratipede yāvanto vaiśvadevasya nivid ucyante | trayaś ca trī ca śatā trayaś ca trī ca sahasreti | om iti hovāca | katy eva devā yājñavalkyeti | trayastriṃśad iti | [...] katy eva devā yājñavalkyeti | eka iti ||
atha hainaṃ vidagdhaḥ śākalyaḥ papraccha kati devā yājñavalkyeti | sa haitayaiva nividā pratipede yāvanto vaiśvadevasya nivid ucyante | trayaś ca trī ca śatā trayaś ca trī ca sahasreti | om iti hovāca | katy eva devā yājñavalkyeti | trayastriṃśad iti | [...] katy eva devā yājñavalkyeti | eka iti ||
3.9.26
Bṛhadāraṇyaka_3.9.26 · Neti Neti · Śākalya's Head Falls
Devanāgarī
स एष नेति नेत्यात्मा । अगृह्यो न हि गृह्यते । अशीर्यो न हि शीर्यते । असङ्गो न सज्यते । असितो न व्यथते । न रिष्यति । [...] तं चेन्मे न विवक्ष्यसि मूर्धा ते विपतिष्यतीति । तं ह न मेने शाकल्यः । तस्य ह मूर्धा विपपात ॥
स एष नेति नेत्यात्मा । अगृह्यो न हि गृह्यते । अशीर्यो न हि शीर्यते । असङ्गो न सज्यते । असितो न व्यथते । न रिष्यति । [...] तं चेन्मे न विवक्ष्यसि मूर्धा ते विपतिष्यतीति । तं ह न मेने शाकल्यः । तस्य ह मूर्धा विपपात ॥
IAST
sa eṣa neti nety ātmā | agṛhyo na hi gṛhyate | aśīryo na hi śīryate | asaṅgo na sajyate | asito na vyathate | na riṣyati | [...] taṃ cen me na vivakṣyasi mūrdhā te vipatiṣyatīti | taṃ ha na mene śākalyaḥ | tasya ha mūrdhā vipapāta ||
sa eṣa neti nety ātmā | agṛhyo na hi gṛhyate | aśīryo na hi śīryate | asaṅgo na sajyate | asito na vyathate | na riṣyati | [...] taṃ cen me na vivakṣyasi mūrdhā te vipatiṣyatīti | taṃ ha na mene śākalyaḥ | tasya ha mūrdhā vipapāta ||
Adhyāya 4 · Brāhmaṇa 3
Dream, Deep Sleep, and Liberation
4.3.21
Bṛhadāraṇyaka_4.3.21 · Embraced by the Self
Devanāgarī
तद्यथा प्रियया स्त्रिया सम्परिष्वक्तो न बाह्यं किं चन वेद नान्तरमेवमेवायं पुरुषः प्राज्ञेनात्मना सम्परिष्वक्तो न बाह्यं किं चन वेद नान्तरम् । तद्वा अस्यैतदाप्तकाममात्मकाममकामं रूपं शोकान्तरम् ॥
तद्यथा प्रियया स्त्रिया सम्परिष्वक्तो न बाह्यं किं चन वेद नान्तरमेवमेवायं पुरुषः प्राज्ञेनात्मना सम्परिष्वक्तो न बाह्यं किं चन वेद नान्तरम् । तद्वा अस्यैतदाप्तकाममात्मकाममकामं रूपं शोकान्तरम् ॥
IAST
tad yathā priyayā striyā sampariṣvakto na bāhyaṃ kiṃ cana veda nāntaram evam evāyaṃ puruṣaḥ prājñenātmanā sampariṣvakto na bāhyaṃ kiṃ cana veda nāntaram | tad vā asyaitad āptakāmam ātmakāmam akāmaṃ rūpaṃ śokāntaram ||
tad yathā priyayā striyā sampariṣvakto na bāhyaṃ kiṃ cana veda nāntaram evam evāyaṃ puruṣaḥ prājñenātmanā sampariṣvakto na bāhyaṃ kiṃ cana veda nāntaram | tad vā asyaitad āptakāmam ātmakāmam akāmaṃ rūpaṃ śokāntaram ||
Adhyāya 4 · Brāhmaṇa 4
Death, Rebirth, and Liberation
4.4.5
Bṛhadāraṇyaka_4.4.5 · As One Acts
Devanāgarī
यथाकारी यथाचारी तथा भवति । साधुकारी साधुर्भवति पापकारी पापो भवति पुण्यः पुण्येन कर्मणा भवति पापः पापेन । अथो खल्वाहुः काममय एवायं पुरुष इति । स यथाकामो भवति तत्क्रतुर्भवति यत्क्रतुर्भवति तत्कर्म कुरुते यत्कर्म कुरुते तदभिसम्पद्यते ॥
यथाकारी यथाचारी तथा भवति । साधुकारी साधुर्भवति पापकारी पापो भवति पुण्यः पुण्येन कर्मणा भवति पापः पापेन । अथो खल्वाहुः काममय एवायं पुरुष इति । स यथाकामो भवति तत्क्रतुर्भवति यत्क्रतुर्भवति तत्कर्म कुरुते यत्कर्म कुरुते तदभिसम्पद्यते ॥
IAST
yathākārī yathācārī tathā bhavati | sādhukārī sādhur bhavati pāpakārī pāpo bhavati puṇyaḥ puṇyena karmaṇā bhavati pāpaḥ pāpena | atho khalv āhuḥ kāmamaya evāyaṃ puruṣa iti | sa yathākāmo bhavati tatkratur bhavati yatkratur bhavati tat karma kurute yat karma kurute tad abhisampadyate ||
yathākārī yathācārī tathā bhavati | sādhukārī sādhur bhavati pāpakārī pāpo bhavati puṇyaḥ puṇyena karmaṇā bhavati pāpaḥ pāpena | atho khalv āhuḥ kāmamaya evāyaṃ puruṣa iti | sa yathākāmo bhavati tatkratur bhavati yatkratur bhavati tat karma kurute yat karma kurute tad abhisampadyate ||
4.4.6
Bṛhadāraṇyaka_4.4.6 · The Desireless One
Devanāgarī
अथाकामयमानो योऽकामो निष्काम आत्मकाम आप्तकामो न तस्य प्राणा उत्क्रामन्ति ब्रह्मैव सन् ब्रह्माप्येति ॥
अथाकामयमानो योऽकामो निष्काम आत्मकाम आप्तकामो न तस्य प्राणा उत्क्रामन्ति ब्रह्मैव सन् ब्रह्माप्येति ॥
IAST
athākāmayamāno yo 'kāmo niṣkāma ātmakāma āptakāmo na tasya prāṇā utkrāmanti brahmaiva san brahmāpyeti ||
athākāmayamāno yo 'kāmo niṣkāma ātmakāma āptakāmo na tasya prāṇā utkrāmanti brahmaiva san brahmāpyeti ||
Adhyāya 4 · Brāhmaṇa 5
Maitreyi Dialogue · Everything is Dear for the Self
4.5.6
Bṛhadāraṇyaka_4.5.6 · Ātman Alone
Devanāgarī
आत्मा वा अरे द्रष्टव्यः श्रोतव्यो मन्तव्यो निदिध्यासितव्यो मैत्रेयि । आत्मनो वा अरे दर्शनेन श्रवणेन मत्या विज्ञानेनेदं सर्वं विदितम् ॥
आत्मा वा अरे द्रष्टव्यः श्रोतव्यो मन्तव्यो निदिध्यासितव्यो मैत्रेयि । आत्मनो वा अरे दर्शनेन श्रवणेन मत्या विज्ञानेनेदं सर्वं विदितम् ॥
IAST
ātmā vā are draṣṭavyaḥ śrotavyo mantavyo nididhyāsitavyo maitreyi | ātmano vā are darśanena śravaṇena matyā vijñānenedaṃ sarvaṃ viditam ||
ātmā vā are draṣṭavyaḥ śrotavyo mantavyo nididhyāsitavyo maitreyi | ātmano vā are darśanena śravaṇena matyā vijñānenedaṃ sarvaṃ viditam ||
Adhyāya 5 · Brāhmaṇa 1
The Fullness Invocation
5.1.1
Bṛhadāraṇyaka_5.1.1 · Pūrṇam
Devanāgarī
पूर्णमदः पूर्णमिदं पूर्णात्पूर्णमुदच्यते । पूर्णस्य पूर्णमादाय पूर्णमेवावशिष्यते ॥
पूर्णमदः पूर्णमिदं पूर्णात्पूर्णमुदच्यते । पूर्णस्य पूर्णमादाय पूर्णमेवावशिष्यते ॥
IAST
pūrṇamadaḥ pūrṇam idaṃ pūrṇāt pūrṇam udacyate | pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate ||
pūrṇamadaḥ pūrṇam idaṃ pūrṇāt pūrṇam udacyate | pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate ||
Adhyāya 5 · Brāhmaṇa 2
The Three "Da"s
5.2.3
Bṛhadāraṇyaka_5.2.3 · Dāmyata, Datta, Dayadhvam
Devanāgarī
तदेतदेवैषा दैवी वागनुवदति स्तनयित्नुर्द द द इति—दम्यत दत्त दयध्वमिति । तदेतत्त्रयं शिक्षेद्—दमं दानं दयामिति ॥
तदेतदेवैषा दैवी वागनुवदति स्तनयित्नुर्द द द इति—दम्यत दत्त दयध्वमिति । तदेतत्त्रयं शिक्षेद्—दमं दानं दयामिति ॥
IAST
tad etad evaiṣā daivī vāg anuvadati stanayitnur da da da iti—dāmyata datta dayadhvam iti | tad etat trayaṃ śikṣed—damaṃ dānaṃ dayām iti ||
tad etad evaiṣā daivī vāg anuvadati stanayitnur da da da iti—dāmyata datta dayadhvam iti | tad etat trayaṃ śikṣed—damaṃ dānaṃ dayām iti ||
Adhyāya 6 · Brāhmaṇa 2
Śvetaketu & Pravāhaṇa · Pañcāgnividyā
6.2.2
Bṛhadāraṇyaka_6.2.2 · One Lump of Clay
Devanāgarī
यथा सोम्यैकेन मृत्पिण्डेन सर्वं मृन्मयं विज्ञातं स्याद् वाचारम्भणं विकारो मृत्तिकेत्येव सत्यम् ॥
यथा सोम्यैकेन मृत्पिण्डेन सर्वं मृन्मयं विज्ञातं स्याद् वाचारम्भणं विकारो मृत्तिकेत्येव सत्यम् ॥
IAST
yathā somyaikena mṛtpiṇḍena sarvaṃ mṛnmayaṃ vijñātaṃ syād vācārambhaṇaṃ vikāro mṛttikety eva satyam ||
yathā somyaikena mṛtpiṇḍena sarvaṃ mṛnmayaṃ vijñātaṃ syād vācārambhaṇaṃ vikāro mṛttikety eva satyam ||
॥ ॐ पूर्णमदः पूर्णमिदम् ॥
All 6 Adhyāyas Complete
The Great Forest Teaching · Ātman is Brahman · Liberation through Knowledge